Otevření Kulisárny - 19. září 2003

K dvacátým narozeninám si Chvaletické divadlo JEN TAK nadělilo novou zkušebnu. Kulisárna, jak jsme si ji nazvali, bude sloužit k setkávání s našimi diváky a hosty.

Na dnešní setkání jsme pozvali jednak bývalé členy našeho souboru a jednak ty, kteří se podíleli na budování těchto prostor. Chtěl bych poděkovat všem, kteří nám pomohli realizovat ten šílený nápad, který měl Zdenda Audi, nápad vybudovat malé divadélko. Přátelé, děkujeme. Žádná významná událost se neobejde bez proslovů. S těmi se přihlásily kolegyně ze souboru, a to předsedkyně odborů Chvaletického divadla Jen Tak, Jitka Honsová , dále předsedkyně kontrolní komise, Lucka Kulhánková a místopředsedkyně svazu žen Chvaletického divadla Jen Tak, Pavlína Loňková. (Mimochodem předsedkyně, Hanka Machačová je se svým sekretářem Honzou Burešem na zahraniční cestě.) Deset let nebyla v souboru žádná žena a dneska?... A to máme ještě Kačenku Zemanovou, která je schovaná v zákulisí... Když už je řeč o ženách, měli bychom poděkovat především Sylvě Audiové a Iloně Loňkové za obrovskou trpělivost, kterou měly se svými protějšky...(předání květin a diplomů) Já bych chtěl poprosit ještě jednu ženu, která nám ušila všechny závěsy, sufity a... Margitu Krejčíkovou...(květiny) Děkujeme.  Takto Ivan Loněk svými slovy pokřtil naši Kulis(š)árnu.

No a nyní již naše děvčata se svými projevy:

(Jitka) Přátelé, ono se řekne Kulisárna, ale to máte: maltu, cement, cihly, futra, dveře, zámky, hřebíky, prkna, sádru, penetraci, trubky vodovodní, trubky topenářské, trubky elektrikářské, ventily, radiátory, a to určitě není všechno, protože jsem na něco zapomněla.

(Lucka) Ano přátelé, kolegyně vám skutečně neřekla všechno, neboť zapomněla na baterie, kolínka, šroubení, hmoždinky, šrouby do dřeva, šrouby metrické M4, M5, M6 a dokonce i M8, a to určitě není všechno, protože jsem na něco zapomněla.

(Pája) Já jen v krátkosti, kolegyně totiž nemluvily o vodičích, vypínačích, zásuvkách. To máte taky ještě jističe, pojistky, krabice odbočné, krabice přístrojové, svítidla, vidlice, přátelé a žárovky. Ano žárovky 40watové, šedesátky, stovky a taky 150 a dvoustovky a to určitě není všechno, protože jsem na něco zapomněla...na zářivky a startéry.

(David) Malíř natěrač Zdeněk se již připravuje na první scénku, a ten by nám neodpustil, že se zde opravdu neřeklo vše. Přátelé, to máte taky barvu syntetickou, barvu olejovou, barvu fermežovou, ředidla, barvu černou, barvu modrou, žlutou, zelenou a další odstíny, o kterých nechci ani mluvit, například barva hnědá. A taky, přátelé, Latex, Primalex, Balakryl, a to určitě není všechno, protože jsem na něco zapomněl. Už jsem si vzpomněl, zapomněl jsem na štětky. Ano, štětky máme tenké, tlusté, ploché, kulaté a taky za rohem, tedy zárohové. Přátelé, ale jedno mají společné, všechny jsou chlupaté. Děkuji.

(Ivan) Děvčata se nám vypovídala a tak již můžu pozvat naše hosty, bývalé členy kapely Sousedi Chvaletice, Josefa Mojžíše, Josefa Nováka a Jardu Pilaře. Právě toto seskupení mělo vliv na vznik divadla JEN TAK. Jako nejmladší člen kapely jsem dostal důvěru kolektivu, no prostě mě určili, že budu uvádět jejich písničky. A protože jsem nevěděl co říkat, napsal jsem scénku s názvem Pračlověci...